Komentáře: Tragédie letadla – šesté vysvětlení

Od: Anonym

Anonym — Sun, 18 Apr 2021 15:57:41 +0000

Od: David

David — Mon, 15 Jun 2009 04:04:59 +0000

únava materiálu
Co se týká únavy materiálu, tak by konstruktéři měli s tím počítat, ale jako s hypotézou se s tím dá souhlasit. Ale zásada je při jakemkoliv létaní at už s modely, padáky, a rogaly, či větroni, v bouřce se nelítá!! Nikdo neví pořádně co se v bouřce děje, protože jsou tam takové vzdušné proudy, které dokážou rozlámat cokoliv. Každopádně dík za statistiku, ale radši se zabiju sám a vlastní rukou v autě, než hromadně v letadle.

Od: Jan Orna

Jan Orna — Wed, 10 Jun 2009 08:25:36 +0000

2_flíček
K výsledkům vyšetření příčin katastrofy se dospěje za dlouhou dobu, to už zájenm médií bude věnován jiným kauzám. Osobně si myslím, že závěry budou dostupné, ale někde v odborném tisku ap. V textu zmíněný seriál BBC závěry plně zveřejňoval, samozřejmě s odstupem několika let, tak dlouho trvá než se všechno prověří.
V civilním letectví zatím stále funguje ta miliontina: cca na 1 mil. letů připadá 1 katastrofa.

Od: flíček

flíček — Wed, 10 Jun 2009 00:05:40 +0000

Až se ta záhada vyřeší..
..tak bude zveřejněna stejně jen nejaká verze pro civilní veřejnost.. Co myslíte..?

Od: Ygrain

Ygrain — Mon, 08 Jun 2009 13:13:58 +0000

nejen únava
seriál o leteckých neštěstích běží i na National Geographicu. Únava materiálu tam jak příčina figuruje dost často, ovšem bohužel ne sama – většinou ve spojitosti s lidskou chybou nebo vysloveným šlendriánem. Viz třeba havárie norského letadla Partnair, které se rozpadlo ve vzduchu kvůli necertifikovaným šroubům, anebo čínských aerolinek, kde byla nekorektně provedena oprava poškrábaného trupu a po cca 20 letech provozu se trup v tom místě rozerval.

Od: Jan Orna

Jan Orna — Sun, 07 Jun 2009 18:02:38 +0000

k diskuzi_2
Děkuji J.Horskému za další příklad „únavy“. Jak vidno, potvůrka číhá a někdy se vynoří zcela nečekaně. Líbí se mi zajímyvý dialog Pavla Sikory a Ivo Kaipra. yogumine, svůj příspěvek jsi neoznačil „sedmé vysvětlení“ zřejmě jenom nedopatřením.

Od: M.H.

M.H. — Sun, 07 Jun 2009 09:28:24 +0000

jo, Ivo
, co píše Pavel je docela přesné. Pavle díky. V diskusi pod blogem Terezie B. jsme o tom trochu „žoviálně“ před časem klábosili s Yoguminem a byli tak za největší zvrhlíky… Otázkou také je, jak dlouho vydrží u toho oranžového záznamníku“černé skříňky“ zdroje.

Jinak jsem rád za tento text. Těšil jsem se na to, až si to přečtu a četl se dobře. Už jsem se také setkal s názorem (vysvětlením), že může jít o kombinaci únavy materiálu s nalétnutím do extrémně silného „střihu“ větru. No uvidíme – patrně rozluštit to je dost důležité pro všechny zůčastněné – od výrobců letadel až po piloty či jen pasažéry…

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Sun, 07 Jun 2009 08:58:47 +0000

Ty ponorky by mne zajímaly
protože se mi v hlavě usídlila naivní představa, že třeba v Pentagonu mají kdykoliv přesný přehled o tom, kde se jim která toulá. Vždyť to je přece jedna z hlavních odstrašujících sil a přitom musí stále křižovat oceány… Přece tam musí být okamžité spojení. Zatím si tedy poopravuji představu tak, že nejspíš plavou v ne moc velké hloubce, aby byly komunikačně dostupné.

Ultrazvuk pro ČS bohužel nemá ten dálkový dosah, nejspíš ho lze zachytit jen v malém okruhu. Asi to bude fakt velká technická obtíž.

Třeba se to vyřeší až zmákneme pořádně detekovat i vytvářet neutrina, ty prolítnou vším „normálním“…:-)

No ale v takové době už asi ČS, letadla a havárie budou jen vzpomínkou stejně dávnověkou, jako biblická potopa světa 🙂

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Sun, 07 Jun 2009 00:59:41 +0000

erratum
teda sonary, žádné sonary, sonary maj hledači na hlubokomořských ponorkách, ČS mají ultrazvukové bzučáky-qíkláky, které se zapnou v okamžiku, kdy se ČS dostane do vody.

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Sun, 07 Jun 2009 00:57:01 +0000

Well, jakékoliv rádiové vlny
mají výrazně nižší freqenci než světlo, ale i taxi myslím, že pod vodou je to s rádiem dost na nic. Moc bych za to nedal, že i atomové ponorky musejí na hladinu, když si chtěj stáhnout něco z webu. Pokud vím, hlubokomořské ponorky jsou spojeny s mateřskou lodí dosti primitivně: pupeční šňůrou v podobě bytelného kabelu. Kamarádi vorvani říkali, že tam DOLE, hluboko, že není nad sonary. I ty dnešní ČS mají, qičí co vteřinu (ISO promine) ultrazvukem o kmitočtu 37,5 kHz.