V dnešní době jsou počítače a internet využívány takovou měrou, že mnohé vysoké školy řeší plagiátorství studentských prací, často stahovaných z internetu. Naproti tomu autor knihy používá metodu výuky, která spočívá v přepočítávání matematických vzorců.
V předmluvě o tom píše: „ Kdo chce prostudovati tuto úvodní knihu o počtu infinitesimálním, ať zopakuje počítání zlomkové, algebraické, exponenciální a po ruce má také učebnici trigonometrickou, aby v ní vyhledal vzorce, jichž se bude kniha dovolávati, např.sin2 x + cos2 x = 1, 1 + cos x = 2 cos2x/2 a pod.
Velice prospěje milimetrový papír, jenž se dostane v každém papírnickém obchodě. Na tom se pohodlně rýsují křivky podle daných rovnic, na př. y = √a2-x2, y = √ax, y = sin x, y = tg x. Křivky ty nechť čtenář pilně kreslí, za x nechtˇ klade hodnoty 0, 1, 2, 3,…, 9, 10, 11, … nebo 0, 0,1, 0,2, 0,3, 0,4, … a pak vypočítává trpělivě hodnoty pro y.
Ať také přepočítává vzorce diferenciální a integrální.
Vzorec dy/dx = d(x3)/dx = 3x2, lze přepočítati, zvolíme – li např. x = 5, dx = 0,0001. Pak bude y = x3 = 125
y +dy = (x + dx)3 = 125,007500150001
dy = 0,007500150001 / 0,0001 = 75,00150001 a tedy dy/dx = 75, vypustíme – li z počtu 0,00150001.
To jest ovšem značná chyba, ale jednak už i tento zlomek opravdu mizí proti číslu celému, 1,5 mm např. proti 75 m, jednak si myslíme diferenciál jako číslo ještě značně menší, třebas jako miliontinu nebo biliontinu.
Jest radno přesvědčovati se trpělivým výpočtem o správnosti vzorců diferenciálních, na př. dsin x / dx = cos x.
Kdo takto přepočítává matematické vzorce, pro toho nejsou symbolem věcí, kterých nelze poznati, ani tajemným obrazcem pravd, o kterých se nelze přesvědčiti a kterých proto nelze ani pochopiti ani v paměti uchovati“.
Dost možná, že návrat k „autentickým“ studijním pomůckám – tužce a papíru – umožní řadě studentů překonat pocit, že na matematiku nemají vlohy.