Reklama
 
Blog | Jan Orna

Tragické nehody a statistika.

Po tragické čelní srážce tramvají v Ostravě se vyrojila odsouzení „nedostatečného zajištění bezpečnosti“ ze strany ostravského dopravního podniku. Bylo tomu  skutečně tak? Nikoliv, cestující který nastupoval do vozu na této lince, riskoval tragickou nehodu s přibližně stejnou pravděpodobností, jako kdyby nastupoval do velkého dopravního letadla.

Přestože tramvaje na jednokolejné trati vyjížděly pouze na základě písemného rozpisu odjezdových časů, bylo podle televizního vystoupení pracovníka Drážní inspekce z hlediska předpisů vše v pořádku. Je to na první pohled neuvěřitelné, ale malá statistická analýza mu dává za pravdu. 

Tramvaje jezdily tímto způsobem bez tragické události něco přes padesát let. Z intervalů v jízdním řádu vyplývá, že tramvaje se rozjely proti sobě zhruba padesátkrát denně. Celkový počet jízd činí tedy 50 krát 365 krát 50 = 912 500 jízd. Z této řady pozorování tak vychází pravděpodobnost srážky zhruba 1: 1 000 000. Statistika letecké dopravy uvádí pravděpodobnost tragické havárie pro velká dopravní letadla přibližně 1 : 2 000 000. Pokud uvažujeme pro zjednodušení výpočtu, že při všech letech jsou letadla obsazena stejným počtem cestujících (například 200 lidí) a tramvaje rovněž (například 20 cestujících), počet cestujících se u každého dopravního prostředku vykrátí. Potom zbývá porovnat absolutní počet „úspěšných“ a „neúspěšných“ pokusů. A ten je zhruba stejný jak pro letadla, tak i pro tramvaje na zmíněné jednokolejce. Jinými slovy, pravděpodobnost tragédie pro „jeden pokus“ (let či jízdu) je zhruba stejná. Rozdíl je samozřejmě v překonané vzdálenosti, ta je u letadel o dva až tři řády (stokrát až tisíckrát) větší. Pokud cestujícího zajímá šance na výsledek jednoho pokusu (jízdy či letu), na překonávané vzdálenosti nezáleží.

 

Obecné příčiny tragických dopravních nehod jsou stejné, ať se jedná o jakýkoli dopravní prostředek: selže buďto technika, nebo člověk („selhání lidského faktoru“). Například „letecká katastrofa století“ v březnu roku 1977 na  španělském ostrově Tenerife, na letišti Los Rhodeos, při které zahynulo naráz 583 lidí ve dvou letadlech Boenig 747 vznikla podle scénáře, který v mnohém připomíná ostravskou tragédii:

 

Reklama

Po vzletové dráze pojížděly dva stroje za sebou. Když první z nich dojel na práh dráhy, otočil se a čekal na povolení ke startu. Pro nastávající šero a mlhu neviděl jeho pilot na druhé letadlo. Jeho posádka na neznámém letišti váhala, na které odbočce vyjet z ranveje, aby ji uvolnila pro start. Rozbor po nehodě ukázal, že stroj nakonec pojížděl rychlostí pouze 7 km/hod. Zkušený holandský pilot prvního letadla spěchal – čas se začal blížit limitu povolenému pro pracovní dobu létajícího personálu. A přerušit let a pokračovat až druhý den by stálo nemalé peníze. Spolehl se tedy na svůj odhad, že druhé letadlo už ranvej opustilo a bez příslušného povolení zahájil start. Svůj omyl poznal v šeru a mlze tenerifeského letiště příliš pozdě…

 

Přitom jak leteckou, tak i drážní dopravu zajišťují profesionálové – prakticky je vyloučeno, aby do kokpitu letadla či do kabiny strojvedoucího usedl opilý či jinak nezpůsobilý člověk. Naproti tomu v silniční dopravě jsou ve velké míře porušovány předpisy bez odpovídajícího postihu. Statistika uvádí zhruba tisíc mrtvých na našich silnicích za jeden rok. To odpovídá, co do počtu obětí, zhruba čtyřem katastrofám velkých dopravních letadel.  Situaci může zlepšit nastavení „policejní dopravní sítě“. Ředitelství dálnic například  monitoruje v silničních tunelech průjezd každého vozidla včetně záznamu rychlosti. Jedná se o tak zvaná „technická měření“, bez identifikace vozidel a bez vazby na Policii. Před několika roky, na jakési prezentaci pořádané dálničním ředitelstvím, prohodil jeden z pracovníků: tak od včerejška máme ve Strahovském tunelu nový rekord, 160 km/hod… Mýtné brány umožňují takto monitorovat i provoz na rychlostních a dálničních komunikacích. Takže patřičnou síť mají policisté připravenu. Zbývá zahájit důsledné kontroly s následujícími okamžitými nekompromisními tresty.Projel jsi tunelem rychlostí 160 km/hod? Jel jsi po dálnici 200 km/hod a tvůj odstup od vozidla před tebou byl menší než dvě sekundy? Předjížděl jsi na nepřehledném místě? Spadl jsi do policejní dopravní sítě, nemine tě vysoká pokuta, případně přijdeš na místě o řidičský průkaz  i o vozidlo. Spolu s omezením maximální rychlosti na pozemních komunikacích na hodnotu podobnou 100 km/hod by se tak ročně zachránily v naší republice stovky lidských životů.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama