Severský prašan. V Praze.
Dnes jsem užíval s ostatními pražskými běžkaři neobvyklý extrém – lyžování na severském prašanu. To je sníh, který napadl při teplotě kolem deseti stupňů (C) pod nulou. A neprošel žádným dalším oteplením. Běžky v takovém případě není nutno nijak připravovat, leda je natřít tenkou vrstvičkou tvrdého vosku. Krásně jedou ve sjezdech i ve stoupáních. Za šedesát let, kam sahá moje pražská lyžařská paměť jsou tady takové sněhové podmínky poprvé.
Globální klimatická změna
Na vývoj klimatu má vliv celá řada fyzikálních procesů, které působí v superpozici. V posledních desetiletích se začala projevovat změna ve složení atmosféry – nárůst množství kysličníku uhličitého. Jeho přibývání v atmosféře je přímo úměrné množství tohoto plynu vyprodukovaného člověkem. Dopravní letadla, automobilismus, průmysl založený na pálení ropy a uhlí…
S narůstáním jeho množství pohlcuje atmosféra více a více tepla ze slunečního záření. To je prostý fyzikální fakt. Pokud nezačne nějaký jiný fyzikální proces působit proti tomuto vlivu, planeta se ( v řádu několika století) oteplí.
Ukázalo se, že vůle snížit produkci oxidu uhlíku je celosvětově téměř nulová. Převládá názor, že se musíme s případnou globální klimatickou změnou naučit žít.
Domnívám se, že několik extrémních tlakových níží nad Evropou (meteorologové jim dokonce dávají jména), které u nás způsobily mrazivé a „sněhové“ počasí, jsou už plíživě nastupujícím projevem této změny.
Chci být „in“, „trendy“ a „cool“ a tak se s tím učím žít i já. Prozatím na běžkách v Praze.