Reklama
 
Blog | Jan Orna

Klimatická změna – nulová reakce vlády trvá.

Včerejší Lidové noviny uveřejnily článek Paula Wolfowitze, prezidenta Světové banky „Ať změny klimatu nezaplatí chudí! Mysleme na to“. „Změny klimatu dnes už nelze považovat za problém, jehož řešení může počkat na příští generace. Je třeba začít jednat dříve, než se nebezpečí ještě zhorší. Na nedávném summitu o klimatických změnách v Bruselu oznámili vedoucí představitelé Evropské unie, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého o 20 procent. Snižování emisí není jen nákladná činnost, která pouze zmenšuje břemeno klimatických změn, je to také příležitost vytvářet zdroje, jež bude možno investovat do jiných směrů vývoje energetiky. Výsledkem bude stav, kdy si nebudeme muset vybrat mezi prosperitou a zdravým prostředím, protože budeme schopni dosáhnout obojího“. – Tolik z obsahu článku předního světového finančníka.

Na velkou výzvu naší doby – počínající projevy klimatické změny,
způsobené z nezanedbatelné míry člověkem – naše vláda stále nereaguje.
Bude tato nečinnost stále pokračovat a budeme ještě dlouho „v klídku“?
Pak ovšem nakonec možná dopadneme podobně, jako stateční hudebníci na
Titanicu – klídek náhle přejde do krachu.

Dalším důsledkem, který zřejmě klimatická změna vyvolá, bude nedostatek vody. Proto by technologické inovace měly mířit i tímto směrem. V současnosti používají pitnou vodu nejenom třeba automyčky, ale dokonce i betonárny. Pro výrobu statisíců kubíků betonu, které se používají při stavbě většiny pozemních staveb, silnic a mostů, používají jako „záměsovou vodu“ rovněž pitnou vodu.

Nerovnoměrné srážky přinesou častější a větší povodně – a to je další oblast, kde je v rámci nutnosti „učit se žít v podmínkách klimatické změny“ vhodné zahájit práce na potřebných opatřeních.

Reklama

Ve stavebnictví nejspíše přestanou vyhovovat normy pro zatížení staveb sněhem či větrem, v důsledku větších extrémů počasí lze předpokládat postupný nárůst hodnot těchto zatížení.

Jistě se v těchto souvislostech najde celá řada dalších podobně aktuálních témat.

Naše ekonomika a bohužel z velké části i vysoké školství stále „jede ve starých kolejích“, kdy se mlčky předpokládá nekonečná schopnost atmosféry absorbovat znečištění produkovaná člověkem, a rovněž nevyčerpatelná zásoba potřebné vody.

Čas pro výzkum a vývoj nových technologií, které ovlivní ekonomiku a prosperitu v příštích desetiletích, právě přichází. A opoždění v podmínkách globalizovaného světa může mít za následek dlouhodobý ekonomický neúspěch.

Na přicházející signály a „výzvy doby“ zatím v České republice nikdo z mocných nereaguje. Nebo jsem si toho jenom já nevšiml? Velmi rád se nechám přesvědčit o opaku.