Po roce 1989 byla naše armáda zredukována a vojáci zjistili, že mají malé vlastní ženijní kapacity. Takže se do toho zapojily velké stavební firmy. Na jeden z výcviků stavby provizorních přemostění, který se konal na přelomu tisíciletí, jsem byl firmou vyslán i já.
Co jsem při tom zjistil?
Tady je úryvek ze zprávy, kterou jsem tehdy zaslal vedení firmy:
„Další tři dny kurzu byly věnovány výcviku se stavbou mostů PMS. Tyto pontonové mosty (shazované na hladinu přímo z nákladních vozidel) jsou konstruovány pro rychlé nasazení. Při jejich sestavování a montáži jsou užívány různé rychloupínací prvky, přičemž při případném neodborném postupu hrozí poškození pontonů a zranění či usmrcení obsluhy. Pokud bychom měli budovat mosty tohoto typu, je podle mého názoru bezpodmínečně nutné, aby všichni dělníci kteří budou s mosty PMS pracovat, absolvovali kompletní výcvik v rozsahu minimálně jednoho týdne.“
Bohužel, další činnost v tomto oboru ve firmě nebyla dále nacvičována.
Podle mého názoru bylo zrušení základní vojenské služby chybou, v ČR na obranu nemáme nikoho jiného, než mladé lidi od 20 do 60 let. Zatím to však vypadá, že nám vyrůstá generace, která v případě války bude z hlediska boje nepotřebnými civily. Nikdo jiný ale za nás Česko bránit nebude.
Naproti tomu máme počtem nevelkou profesionální armádu, ze které odchází do výslužby bojovníci, kteří naopak většinou obtížně hledají uplatnění v civilu.